[211]číslo strany tiskuStřídnice za í v slabikách krátkých.
164. Za í slabik dlouhých bývá v slabikách krátkých i; na př. píti-pi1, číti (stč. čúti)-čil (čul), míle – pl. gen. mil, milý-míl (stč.), síla-silný atd. Ale v případech, kde í je zúženina ze staršího ie, je v příslušných slabikách krátkých ovšem ě (e); na př. mříti (stč. mřieti)-mřel (stč. mřěl), míra (stč. miera) – pl. gen. měr, hřích (stč. hřiech)-hřešiti (stč. hřěšiti), říditi (stč. řiediti)-ředitel, svítiti (stč. svietiti) rozsvěcovati, rozsvítiti – impt. rozsvěť atd.; o odchylném i místo ě v impt. ob. rozsviť, kompt. řidší, v zastiňovati, diblík, dobrodiní atp. viz nahoře § 154 č. 1.
i vedle samohlásky se mění v j (i̭).
165. Někdy připojuje se i slabikové k samohlásce slabiky sousední a slabiky obě splývají v jednu (srov. § 480, synizese); z jejich samohlásek je dvojhláska, jejímž jedním členem jest j (i̭) z bývalého i. Na př. Maria a Mari̭a, téjť panně maria déjí (Maria 3slab., verš 8slab.) Kat. 34 a Maria geho matka flowa (Maria 2slab.) t. 56; Antiochia a Anti̭ochi̭a, Antyochya slovieše (Antiochia 5slab., verš 8slab.) Marg. 486, W antyochy žena kázaná (Anti̭ochí, 3slab.) t. 56; O1ibrius a O1ibri̭us, tehdy olibrius zbledě (O1ibrius 4slab.) t. 176, v ňemž se olybrius klanieše (3slab.) t. 149. V podobných případech čísti jest někdy i̭ místo spojky i, na př. ve verších 8slabičných: toť jest duſſy y tyelu zdrávo Vít. 60ᵇ, ohleduje luky yſady NRada 983; totéž v nář. vých.: mohla bych aj (= a i) choditi Suš. 377, měl jsem já koňa baj (= ba i) sem byl doma t. 222 a j. Sem patří také ob. na věkj-ámen z na-věky (věki)-amen, Jéžiš-Marjá atp.
i, í se mění v y, ý (aj, ej); é; e.
166. 1.Nejstarší příklad změny i y je v blisk-, blysk-; za etymologické blisk- má slovanština západní blysk- (srov. § 32), vykonala se tedy změna tato v době předhistorické. Na př. pol. błyskać, hluž. i dluž. błysk- atd. České blysk- je dosvědčeno psaním -ły- a změnami dalšími v blajsk-, blejsk-, na př. błyſkánij Br. Žal. 77, 19, t. Jer. 51, 16, błyſſtěti t. Job. 18, 5, blayſkanij Háj. 134ᵃ, blayſkage mečem t. 157ᵇ, nč. blejskati Us.
Na pohled zdá se býti změna podobná ve *vívoda (vzniklém zúžením z vévoda) – vývoda, vajvoda, vejvoda atp. Ale změnu tuto způsobila mylná etymologie. Za bývalé vojevod- je stč. správné vévod-; v době úžení é-i vzniklo z toho vívod-; toto však bráno mylnou etymologií za složeninu vy-vod-, vý-vod- (vy-voditi, vy-vésti); a to pak dále měněno ve vaj-voda vej-vod-; na př. wywoda český českýPulkVrat. 50ᵃ a j., o wýwodách a hrábích Hořek. 64ᵃ, wýwoda VelKal. 164, Br. Zach. 7, 9 a j., bóh ustavil rozličné waywody Hád. 3ᵃ, waywoda Háj. 251ᵃ a j., VelKal. 17 a j., Beneš.
![[211]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00223.jpg){kind=link}